Spousta medailí i ze štafet a družstev!!

Podrobnosti
Zveřejněno: 12. 10. 2015 15:38
Napsal Kadeřávek Petr

A máme ho za sebou. Letošní společensko-sportovní vrchol sezóny a hlavní sezónu vůbec. Jeden z historicky nejlepších výsledků dosažených při loňském dobývání Radyně byl náročný na obhajobu, ale nezůstali jsme za ním daleko, pokud vubec - zlato a dva bronzy za štafet a dva bronzy z klubů - tj. opět jsme po prestižním závěrečném závodě byli na bedně v obou kategoriích!

Letos jsme museli vážit dlouhou cestu, sice dokonce i o nějaký kilometr kratší než vloni, ale ta byla dálniční. Až do Vracova, tam někde mezi Kyjovem a Kyjevem, na hranici Slovácka, hned vedle Bzenecké Lipky. Přízeň dvorního dopravce nám dopřála kompletní dopravní služby na přání, Ňuf cylindry a monokly, vous narostl co to komu šlo, Kamenda se systematicky připravil jak nejlépe mohl a vpředvečer byl týmový duch stvrzen na domácí biřičské základně. Podmínky ideální. Od zlíňáků jsme zvyklí spíše na horský OB, ale tentokrát valaši zapíchli špendlík na mapě do nejplacatějšího terénu, v jakém se u nás OB dá asi podniknout (počítaje tedy pouze přírodní povrchy). Už název mapy (aktuální i jedné z předchozích) Vracovské duny napovídá jeho charakter, písčitý terén v nadmořské nížce cca 190 - 215 m.n.m., s často až bleskovou průběžností. Ale to jen fyzicky, neboť mapově to chtělo v některých zeleno-žluto-bílých pasážích dost opatrně zpomalit a hlídat si hlavně směr, neboť různě veliké či malé zelené flíčky a “nepuntikatá” rozhraní skýtala dost možností pro nesnadno nalezitelné kontroly. Duny v tomto prostoru netvoří příliš zajímavé útvary, naopak jen nemnoho hřbetů a okolo jen různě zakroucené, zpravidla osamělé, vrstevnice, a to o ekvidistanci 2,5 m.

 

Pro sobotní závod si pořadatelé připravili pár novinek. Jednou bylo přizpůsobení se potřebám televize trochu jinak, než bylo dosud obvyklé. Nejprve proběhl pouze závod kategorií H/D21, st startem v 11.35/11.40, a až po jeho skončení a vyhlášení se do lesa, po 14.30, vydali ostatní běžci, a to jak nemistrovské kategorie, tak H/D18. Dorost musel být po 12.30 v “karanténě”, kterou ale pořadatelé nechtěli pojmout standardní izolací, ale prostě tak, že se běžci museli dostavit na shromaždiště. Mezi 12.30 a 14.30 televize vysílala přímý přenos, který lze z archivu shlédnout zde.

Druhou neobvyklinkou byl úvod závodu, který se, pro všechny kategorie, odehrál v ulicích Vracova, v podobě dvoukilometrové atletické vložky na rozběhání před lesním sportem. Občas tam někdo chybku prý i udělal, ale nejednalo se o nic záludného, kromě toho, že z města je člověk zvyklý na větší měřítko, takže to moc neubíhalo. Někdo uvítal, že si v tom aspoň vybouřil postartovní rychlost a do lesa už naběhl v klidnějším a pozornějším tempu, za pomalejší běžce bych naopak podotkl, že mezi prvními úseky to trochu snížilo šanci na udržení kontaktu z čelem u méně rychlostních běžců, než kdyby se běželo rovnou do lesa (no nebo jim umožnilo odpadnout hned na začátku…). Asi zpestření, ale nevím k čemu a nemyslim, že by se muselo někdy opakovat. Konec subjektivní vsuvky.

Ve smyslu výše uvedeného popisu terénu byl právě sobotní závod více v tom zeleném a nepřehledném. Oběhnout trať bez chyby tedy byla záruka slušného výsledku a oběhnout ji rychle a bez chyby pak výborného. To i stálo za zlatem naší mužské štafety, v níž Kamenda přiběhl z prvního úseku na 13. místě, se ztrátou okolo 2:20 na čelní skupinku, ale Ňufovi se pak právě podařila ona ideální kombinace a … přiběhl první, s náskokem přes tři minuty na trojici ZBM, LPU, PGP. Na třetím úseku už se pro nás nic až tak převratného nestalo, Bet stahoval, Pája trochu chyboval, ale na uhájení prvenství to stačilo. Pragovka tedy aspoň druhá, bronz Žabiny, Nogu ve finiši o čtvrté místo ještě přeběhl Vojta Král (SSU). Na závod žen budeme vzpomínat taky, ale v trochu jiném smyslu. Nejdřív Dádule, na 10. místě, cca 1:40 na 3. místo, neorazila cílovou jednotku. Zatímco jsme se dokonce pokusili podat protest, protože byla velmi blízko předávkového plotu a v mumraji dobíhajících lidí ji vyčerpaný závodník mohl snadno přehlédnout, Denisa vynechala jednu kontrolu v závěrečném pytlíku, tak už ani nebyl důvod protestovat. Tato kategorie se nakonec stala exhibicí Žabin, jejichž ženy obsadily stupně vítězů naprosto a kompletně…

Vyrovnaným výkonem si pro bronz doběhla děvčata ve složení Bára - Agnieszka - Klára, i když třetí místo nakonec i trochu mrzelo, protože čelní pozice byla dlouho na dohled. I konečný výsledek je však cennější ještě o to, že ho Klára vybojovala jen těsně před Slávií, jejíž finišmanku doběhla o skoro 2,5 minuty. U kluků byl průběh trochu jiný, Žabiny rozhodly o vítězství už po druhém úseku, o dalších třech místech se rozhodovalo až na třetím, nakonec to tedy pro trio Hašlerka - Starouš - Bandaska byl taky bronz.

Na bedně skončila ještě trojice Pavlína - Máca - Petra, druhá v D135 a pěknou bramboru vybojoval Panchy s jeho nastávající a Justinem v mixech.

Nedělní závod už se běžel jenom v lese, ale v něm to bylo po sobotě rychlejší, méně zeleného a často se dalo dobře orientovat podle terénních tvarů v přehledném okolí. Tedy ještě více o rychlosti a kontrole směru, protozže chyby se trestaly více a naopak i bez nich se jen těžko dalo na čele závodu, mezi nejlepšími, něco příliš dramaticky změnit.

Závod dorostu se pro nás vyvíjel dost proměnlivě, po prvním úseku Bandasky jsme osmí, po dalších úsecích Báry, Šimona a Agnieszky už to jsou medailové pozice ve vzestupném pořadí. Po čtvrtém úseku dokonce s náskokem dvou minut na druhé pardubice. Pak asle Starouš ani Klára ale neměli svůj den a Hašlerka vybíhá na poslední úsek pátý, přes 11 minut za Pardubicemi, 35 sekund za třetím místem, na němž byla tou dobou Slavie, a těsně za výběrem finské výpravy, který tento týden hostíme výměnou za prázdninový pobyt tam u nich. Oba finišmany dokázal Hašlerka porazit, i když se seveřanem to bylo hodně těsné

V dospělých se nám povedl v zásadě vyrovnaný výkon, po prvních úsecích Panchyho, Dádule a Kamendy jsme pořád na nadějných pozicích, po čtvrtm úseku Topinky jsme šestí, 8 minut na vedoucí žabiny a 5 minut na třetí místo. Pak nastoupil Ňuf a zase to trochu spravil. Náskok žabin se ztenčil na na 2:12, minutu za nimi jsou Pardubice, v kontaktu s námi Pragovka. Tu Denča na další úseku o dvě minuty utrhla, přes dvě minuty už ale ztrácíme na oba týmy před námi, když Janďa Knapová výborným výkonem posunula LPU na čelo. Na posledním úseku už se nic nepřeskupilo, časy finišmanů prvních čtyř týmů se lišily max. o 50 sekund, pořadí se nezměnilo, i když Noga musel zajistit pardubický double až ve finiši proti Chrobákovi.

Béčko (Zelí - Markéta - Matěj - Janča - Alda - Weronika - Mateusz) skončilo na hezkém 12. místě.

Nezklamal ani východočeský výběr žactva a opět zvítězil, i když to letos nebylo o parník (vedlo ale už od čtvrtého úseku). Vítěznou osmiveslici finišoval Ondra Metelka a šestý úsek běžel Kuba Chaloupský. Béčko bylo tentorkát “až” čtvrté, rovněž s naší účastí, když na 4. úseku podala hezký výkon Míša Metelková.

A pak už se jen slavilo, vyhlašovalo, vyhlašovalo, fotilo, vyhlašovalo, slavilo, bloudilo Vracovem, nastupovalo, vystupovalo, nastupovalo, slavilo, vystupovalo, kukuřice, západ slunce, mikrofón, kolečko, dvě kolečka, psí bouda…

Výsledky