Mistrovství světa je za námi

Podrobnosti
Zveřejněno: 29. 7. 2015 11:26
Napsal Kadeřávek Petr

Už je to tedy deset dní, ale aspoň pro pořádek nějaké shrnutí.

Program, který byl letos podruhé postaven na systému bez kvalifikací pro lesní závody, zahrnoval celkem šest závodů: pátek 31.7. sprint kvalifikace, sobota 1.8. sprintové štafety, neděle 2.8. sprint finále, úterý 4.8. krátká, středa 5.8. štafety, pátek 7.8. klasika. Vše podstatné k vystoupení českého týmu se můžete dočíst v Žhalyho reportážích na stránce repre, v Béďově zpravodajství na svazové stránce (texty z béďovy stránky doplněné o výtah z výsledků) a na stránce repre na fb, dále pak třeba na stránce MS, worldofo, fb Vendy, Dýma. A zde je reportáž České televize. A na kade.cz nějaké hromady fotek. S dovolením bez dovolení vyjímáme zaznamenané dojmy, resp. popisy vystoupení našich klubových zástupců po jejich závodech:

Sprintové štafety (česká běžela ve složení Denča - Bet - Ňuf - Jana Knapová).

 

Ňuf byl pro tento závod nominován alternativně s Dýmem, jeho výkon předchozí den na kvalifikaci sprintu pak bez diskuzí rozhodl pro něj - skončil ve svém rozběhu třetí, když na vítěznou dvojici se stejným časem Mårten Boström (FIN) a Jerker Lysell (SWE) ztratil jen 4 sekundy, zatímco Dým v jiné skupině doběhl jedenáctý.

 

Denča byla v úvodu v čelní skupině, pak se ale několika méně optimálními volbami postupu postupně propadala a předávala na 14. místě se ztrátou 1:16 min. Většinou šlo o nalezení nejkratší kombinace v nepravidelné síti ulic, ale na postupu od divácké vedl nejlepší postup s využitím průchodu, který byl za běhu špatně vyčtitelný z mapy. Po Betovi, který nebyl v optimální formě ani fyzicky, udržel Ňuf 12. příčku. Hned od lampionu mapového startu udělal v podstatě paralelní chybu, když v otevřeném prostoru pobřežní duny běžel po sousedním žlutém pruhu, než si myslel. "Vůbec jsem to tam nepochopil, přeběhl jsem tu kontrolu asi o 50 metrů. Takže hned na jedničku přišel 30 vteřin zásek a bylo po závodě." Jana Knapová, která jediná mohla být se svým výkonem spokojená, pak v závěru svého závodu stáhla pozici na konečnou 10. příčku.

 

1. Dánsko           60:54

2. Norsko           62:15  +1:21

3. Rusko            62:20  +1:26

10. Česká republika  64:48  +3:54

 

Sprint.

 

Denisa: "Nebylo to extra zakeřný. Dneska jsem dobře volila postupy, fyzicky už to bylo horší." Ňuf byl podle svých slov se svým výkonem spokojen a odpovídal jeho možnostem, když i on běžel třetí závod ve třech dnech. Jen sekundu a jedno místo za Denčou skončila Jana Knapová. Čtyřicetisekundový parník, který nadělila Maja Alm dalšímu sledu, je obdivuhodný a vypovídá o jejích kvalitách (o den dříve finišovala podobně suverénně vítězící dánskou štafetu, pak ještě rozbíhala ve vítězné dánské lesní štafetě), ale na startu chyběly některé favoritky - vycházející švýcarská hvězdička Judith Wyder nenastoupila, když se o den dříve s bolestí zad vytrápila na posledním úseku (a na doběhu tak přišla o medailovou pozici), pro zranění chyběla také Tove Alexandersson. Tyto obě byly na startovce a jelikož málokdo oběhne během MS všechny závody, vynechaly sprint i jiné závodnice, které možná mohly zasáhnout do čelních pozic.

 

1. Maja Alm                DEN 13:32.5

2. Nadiya Volynska         UKR 14:12.3  +0:40

3. Galina Vinogradova      RUS 14:24.5  +0:52

11. Denisa Kosová           CZE 15:12.8  +1:40

 

1. Jonas Leandersson       SWE 13:12.1

2. Martin Hubmann          SUI 13:14.0  +0:02

3. Jerker Lysell           SWE 13:16.6  +0:05

12. Vojtech Král            CZE 13:39.3  +0:27

29. Jan Petržela            CZE 14:16.2  +1:04

 

Po trojnásobné účasti na MS běžci z našeho klubu jsme tak letos zaznamenali další historicky významný údaj - 11. místo je nejlepším výsledkem našho klubu na MS v individuálním závodě žen, mezi muži jinak byl lepší pouze nejspíš jen Sosák, sedmý na sprintu v roce 2003 a desátý na sprintu v roce 2005.

 

Klasika

 

Pája: "Bylo to hodně špatný. Asi jsem moc chtěl. Přijel jsem jenom na jeden závod, šel jsem do toho po hlavě a hnedka na čtvrtou kontrolu jsem si to nepohlídal, ztratil jsem tam hodně minut a bylo po závodě. Hrozně těžko jsem se do toho zpátky dostával, ale řekl jsem si, že to musím dokončit. Nepřijel jsem sem jenom proto, abych doběhl na čtvrtou kontrolu. Byl to nádhernej závod. Bylo to těžký jak pod nohama, tak i mapově. Postupy byly zajímavý, orientačně to bylo velmi krásný, ale já jsem to nezvládl."

 

1. Thierry Gueorgiou               FRA

2. Daniel Hubmann                  SUI +00:25

3. Olav Lundanes                   NOR +00:57

15. Jan Šedivý                      CZE +08:59

39. Pavel Kubát                     CZE +23:01

 

Závod, který skončil dalším triumfem už (druhým rokem) veterána Thierryho, skončil smolně také pro Beta. V čipu mu chyběla kontrola, na které podle svých slov na 90% byl. A jelikož nebyl sám (ještě Švéd Leandersson), pravděpodobně se jednalo o mouchu bezkontaktního SportIdentu, s kterým se tu běžely nejen sprintové, ale i lesní závody. Krabičky se však nevyčítají ani na domácích závodech, natož na MS.

Zde došlo k jedné skvrně na jinak pořadatelsky kvalitním výkonu, když po kolizi vozidel na příjezdové cestě ke startu klasiky nebyli pořadatelé ochotni/schopni zaimprovizovat využitím delší, ale reálně použitelné (a kvalitnější) příjezdové komunikace. Nakonec se v průběhu závodu i posunul start o dvacet minut počínaje Barotszem Pawlakem, který požádal o odklad, s odůvodněním nedostatečným časem na přípravu. Za ním vybihal Pája, podle jeho slov skluz způsobený kolizí nijak dramtický nebyl, ale posun startu jeho výkon neovlivnil. Vyvystal tím také problém s dopravou věcí závodníků a tak bylo potom v aréně možno vidět účastníky MS zabalené v tepelných foliích nebo s pytlíky na botách. Nicméně jak podotknuli Radovan v TV záznamu, odlehlost a horší dostupnost startu byla určitou daní za výběr terénu, který naskytl vesměs vysoce hodnocený závod.

 

Štafety

 

Pro štafety se podle původních nominací mělo vybrat mezi Denčou a Danou, nakonec dostalo přednost mládí, což platilo o celé sestavě, v níž běžela druhý úsek Áda Indráková a finišovala Jana Knapová.

 

Denča: "Bylo to hodně rychlé, dobrá viditelnost, což pro mě bylo super. Hlídala jsem si kontakt s ostatními, dobrý to bylo. ... Hned na jedničku jsem si vzala špatnou stopu, tím jsem se dostala trochu na konec, pak jsme přeběhly trojku, takže jsem se musela vracet, ale pak se tam objevila Helena Jansson, která přeběhla kontrolu, takže jsem si držela stopu plus minus za ní. Pak se tam najednou objevila skupina, kde byla Finka, Švýcarka a pak i Ruska, o které jsem vůbec nevěděla... Ale většinu trati jsem šla na záda Heleny Jansson. Fyzicky už jsem víc vymáčknout nemohla."

 

Podobně navázaly i její následovnice, rezervy byly v podstatě jen v rozdílu fyzičky oproti úplné světové špičce, pro perspektivní sestavu z toho bylo nakonec hezké sedmé místo, které se po diskvalifikaci Ruska (neoražená sběrka) přeměnilo v pódiové umístění. Závod byl poměrně zajímavě (byť pro diváky dost nepřehledně) farstovaný mj. s použitím jedné farsty se šesti větvemi - do ní se vbíhalo z uzlové kontroly, po farstě následoval úsek s návratem na uzlovku a následně jiná farsta, po ní již odeběh jiným směrem a v závěru letecký přeběh k cílové aréně.

 

1. Dánsko

2. Norsko          +03:02

3. Švédsko         +03:11

4. Finsko          +03:35

5. Švýcarsko       +05:08

6. Česká republika +08:43

 

Mistrovství světa proběhlo na kvalitní úrovni, podle hodnocení účastníků jen finále sprintu nepřineslo zajímavě postavené tratě, výběr terénu byl pestrý - klasika proběhla v kvalitním drsném terénu, který si pod pojmem Skotsko představíme - horský terén s otevřenými vřesovišti, middle a štafety v nížinném terénu s listnatým a smíšeným lesem, který byl sice místy letecký a relativně podobný kontinentu, ale místy orientačně náročný (jednovrstevnicové jámy, kupy, hřbety v zarostlém lese s malou viditelností). Stejný výběr nabídli pořadatelé i účastníkům doprovodných šestidenných závodů, z nichž se E1 a E2 konaly v prostorách mimo dějství MS, ale v zásadě podobným klasice, E3 a E4 v prostoru middlu a štafet, E5 naproti prostoru klasiky (byl více lesnatý nežli klasika MS, zůstal jsem ale asi sám s názorem, že to byla hezká výživná klasika v terénu horského lesa :) ) a závěrečná a nejdelší E6 pak přímo v prostoru klasiky MS. Na poměrně početném zastoupení z ČR se podílelo i pár hradečáků (Nina s Edou, kade, Myslivcovi + Lukáš Chmelař; Sosák se Zuzkou nakonec s ohledem na Sosákův pooperační stav ještě zustali doma). Jako už obvykle v zahraničí se jednalo i o zajímavou zkušenost z pohledu na pořadatelský výkon, jak pro prostě některá specifika, tak pro pár úsměvných nebo spíše negativních přístupů - pití nebylo v lese ani v cíli, na shromaždišti jedné etapy byla k vidění cedule "sraz dobrovolníků pro sběr kontrol v 16.00 zde", po deštivém dni byla vyvěšena podobná výzva pro spoluúčast na úseku parkování, jehož velmi početné personální nasazení přitom nebylo zrovna efektivně využité.