Klára a Ňuf vytěžili medaili z krátké trati

Podrobnosti
Zveřejněno: 25. 6. 2015 10:35
Napsal Kadeřávek Petr

Jarní sezónu celostátních závodů tradičně uzavřelo mistrovství ČR na krátké trati. Při trochu oslabené účasti našich nejlepších jsme si připsali dvě bronzové medaile.

I na tyto závody jsme museli vážit dlouhý kus cesty, pořadatelé (Ekonom Praha ve spolupráci s SK Stopa Praha a SKOB Ostrov) využili oblast bývalého dolu Eduard mezi Jáchymovem a Božím Darem. Ve zdejším regionu se v dávné historii těžilo stříbro (poprvé v 16. stol., kdy i vznikl jáchymovský tolar, původce názvu dolaru) a v novodobější pak uran, ten s hlavním rozmachem od doby počátku 2. sv. války do začátku 60. let. Po oba dny se přinejmenším úvod závodu odehrál na plochém vrcholu kopce, poznamenaném důlní činností, což znamenalo řadu prohlubní, jam, kupek, kup a kopečků, případně kopečků s prohlubní uvnitř, od bodových po vykreslené pokroucenými vrstevnicemi. Terén byl však mnohdy důkladně zvrásněný, takže tyto objekty byly zmapovány až od smysluplné velikosti a kolem bylo ještě spousta menších, vyžadovalo to tedy držet jistý směr a nenahlížet zbytečně do jiných jam v oblasti dohledávky, tím spíš pokud byla v zarostlejší oblasti. Těch ale obecně v prostoru moc nebylo a les byl povětšinou bílý, s nemnoha pásy hustníků či pasek a do toho občas s malými světlinkami, pasečkami či hustníčky, podle nichž se dalo taky dobře orientovat. Tratě sobotní kvalifikace byly v druhé půlce více či méně - podle délky - vedeny strmým svahem a následně oblastí s hůře přehlednou sérií zářezů, takže byly fyzicky náročnější, než nedělní finále. Při něm měla řada kategorií v závěru symbolicky zařazen i přeběh haldy, obkroužené dnes asfaltkou zdejšího biatlonového okruhu.

Do A finále postoupili z našich zúčastněných v zásadě asi skoro všichni, kdo by papírově měli, problém neměl ani Ondra Metelka, který už letos ve svých (teď ještě necelých) 14 letech objíždí mistrovství a ve své skupině (tedy v H16) skončil druhý. Mezi smolnějšími příběhy byla Marťa, která čas chybějící na postup ztratila zazmatkováním s kódem kontroly, a Zelí, který cíleným úsilím úspěšně dlouhodobě postupoval rankingem vstříc vzhůru pořebnému 200. místu, aby k rozhodném datu skončil nakonec 201. Nikam nejel, doma zustal. Bára přijela mírně zdravotně nalomená, tak se šla v sobotu do lesa jen projít, s ohledem na blížící se MED, na nějž se odjíždělo přímo po nedělním závodě. Lenka Svobodová rovnou zůstala s antibiotiky doma, takže dvě medailové naděje nám vypadly.

Ve finále získala v mladších kategoriích nakonec medaili pouze Klára, Bandaska se stal obětí technologického pokroku, když mu i při druhém pokusu o oražení blikla jen/aspoň kontrolka oražení na čipu, ale pravděpodobně (asi určitě) stále nikoliv na krabičce a v čipu pak nebyla. Pořadatelé pak už do vyčtení krabičky nešli (podle pravidel to za povinnost nemají, pro náročnost, kterou to zpravidla znamená), podaný protest jury zamítla. Čas by mu dal na třetí místo, které tímto přenechal východočeským kolegům Semrádovi (CHC) a Tukanovi, kteří se na něj vměstnali stejným časem.

Při vyhlášení jsme však byli hodně vidět v hlavní mužské kategorii, jelikož v jednadvacítkách se vyhlašovala velká bedna a hned za Ňufa se zařadili Baptiste (Topinka) Rollier a Pája. V závodě, kde nejlepší vybíhali opravdu až mezi posledními a o medailích se tak rozhodovalo do poslední chvíle, nakonec vyhrál Vojta Král před Šéďou, Bet byl až šestý. Souslednost tří závodníků vytvořily i žabiny, se 7.-9. místem si ji ale mohli vyhlásit už jen leda ve stanu. Ňufovi chyběly na stříbro pouhé dvě sekundy, Baptistovi na medaili sedm sekund, na vítězství 27 s. Švýcarský reprezentant, který patří doma stále k nejlepším, bohužel teď na nic neladí, protože v současném systému mistrovství světa bez kvalifikačních skupin (a tedy s menším počtem závodníků z jednotlivých zemí), špičkové domácí konkurenci a s ohledem na další nominační okolnosti, na MS nejede (asi bude ještě více platit, že skutečným MS je spíš mistrovství Evropy). Áčkové finále běžel v H21 ještě Kamenda, který byl se svým výkonem a 24. místem vcelku spokojen. V D21 to necinklo, Denča se po kvalitním sobotním výkonu nezbavila nervozity favorita, chybovala hned na jedničku a pak ještě párkrát a nakonec z toho bylo 8. místo. Spokojenější spíš se sobotním výsledkem byla i Dádule, která postoupila z druhého místa, ve finále už to bylo 21., Topinka skončila 23. Do první desítky se vešla ještě Weronika Cych (6. v D20), Jáchym se Šimonem v H16 (6. a 10. místo), Hašlerka Bendák v H18 (šestý), v H20 Matuesz Dzioba (5.) a Matěj Mašata (7.). Kade si vítězstvím H21E (v tomto případě ovšem „elity poražených“) spravil chuť po sobotním vynechání kontroly (premiérovém v celé bezvýznamné kariéře). Ve veteránské pasáži jsme při vyhlášení mohli zatleskat ještě Honzovi Mikuleckému za třetí místo v H75. Na oba dny se z nedalekého bydliště na Božáku přijel podivat i Lukáš Bauer, již dlouhodobě občasný účastník OB závodů, trénink však nezanedbal, při sobotním příjezdu přes krušnohorské náhorní planiny jsme při pohledu z autobusu nepochybovali, kdo se to proti nám probíjí na kolečkáčích lijákem...

Výsledky jsou zde, na finále přijela i televize, její výsledek bude na ČT4 k vidění dnes (čtvrtek) v 16.45 h, poté v pátek 1.05 h a čtvrtek 2.7. v 6.30 h, pak bude archivován zde.

Zde je článek rozebírající zejména průběh závodů jednadvacítek, včetně rozbvorů nejzásadnějších postupů, který sepsal Ňuf  pro stránku svetbehu.cz

Marťa Šádková pohřešuje po rozebrání svršků z karantény overal, resp. zbyl na ní jiný, byť shodné velikosti S, ten skutečně její má na cedulce podpis MŠ (s využitím písmene S označujícího velikost).